Chybou je, když věříš každému, ale chybou je i to, když nevěříš nikomu. (Seneca)

Básnička o dvou lidech, který nebylo přáno být spolu...

2. června 2012 v 21:53 | Zizi Ingen |  Básničky a poezie
Volám z propasti svých emocí,
do které mě Temnota schodila...
Sténám dnem i nocí,
zebou mě má chodidla.
Pláču, slzy do rukávu utírám,
to On mě takto omámil.
Do sebe se zavírám,
skočit z mostu mi zabránil.
***oOo***
A v rukou můj krk pevně svírá,
bolí vědění, že zradil mne.
Temnota se mi v těle zmítá,
bojím se, že se nedožiji dne.
Slzy se mi řinou po tvářích
a ze rtů mi uniká poslední povzdech.
Usínám na rudých růžích,
nedokáži už zakrýt ten úlek.
***oOo***
Ona pláče,
v dlaních její krk svírám.
Je jak ptáče,
den, co den na ni zírám.
V srdci se snažím zdusit ten cit, jenž k ní chovám,
ale ona je ta, kterou celý život hledám.
Sám ji udusit mám,
ale já to nezvládnu.
***oOo***
Pouštím její krk a pokleknu k ní,
obejmu ji kolem útlého pasu a po líci slzu nechám stéct.
Ona je dívkou , o které každý kluk sní,
a já ji měl zardousit!
Slyším její přerývaný dech,
a cítím bolest v srdci, když mě od sebe odstrčí.
I hlavu bych si pro ní v tu chvíli sek,
jenom ať slzy už neroní.
***oOo***
Jsem totálně zmatená,
úplně zničená.
***oOo***
Jsem úplně zničený,
jen do ní zamilovaný...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 simčík /tvoje kámoška co si to právě přečetla :)/ simčík /tvoje kámoška co si to právě přečetla :)/ | E-mail | 10. června 2012 v 19:08 | Reagovat

hezký, fakt že jo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama